
Historická Olomouc IX
Tématický sborník příspěvků zaměřených k otázkám pronikání renesance a humanismu do českých zemí, zvláště na Moravu a do Olomouce.
Olomouc 1992. ISBN 80-7067-335-4
Obsah:
František Šmahel, Počátky humanismu v Čechách – črta k historické fresce, s. 7 – 30
Eduard Petrů, Co je renesanční literatura?, s. 31 – 36
Dobroslav Líbal, Renesance, stěžejní projev domácí kultury, s. 37 – 42
Zdena Bláhová, K městskému stavitelství v Olomouci na přelomu 15. a 16. století, s. 43 – 48
Ivo Hlobil, K diskusi o Stanislavu Thurzovi (1471 – 1540), s. 49 - 54
Jiřina Holinková, K problematice židovských škol v předbělohorském období na Moravě, s. 55 - 58
Libuše Hrabová, Kámen mudrců Jana z Pernštejna, s. 59 – 64
Rudolf Chadraba, Olomoucké památky křesťanského humanismu, s. 65 – 84
Miloš Kouřil, Byl humanismus v Olomouci gotický?, s. 85 – 92
Josef Maliva, Poznámka k nálezu renesanční nástěnné malby v Mohelnici, s. 93 – 102
Leoš Mlčák – Karel Žurek, Poznámky ke stavebním dějinám zámku v Tovačově v období renesance, s. 103 – 108
Luboš Lancinger – Jan Muk, Královský letohrádek Vladislava Jagellonského, s. 109 – 114
Hana Myslivečková, Pracovala huť Benedikta Rieda v Olomouci?, s. 115 – 122
Eva Šefčáková, Jan Günther a tradice moravské ilustrace, s. 123 – 132
Milan Togner, Obraz Nesení kříže ze zámecké galerie v Kroměříži, s. 133 – 138
Karel Žurek, Měšťanské merky v Olomouci v 1. polovině 16. století, s. 139 – 142
Historická Olomouc X
Tématický sborník příspěvků zaměřených k problematice premonstrátského kláštera Hradiska a barokní kultuře na Moravě
Olomouc 1995. ISBN 80-7067-541-1
Obsah:
Miloš Stehlík, Úvodní slovo k sympoziu – Klášter Hradisko a barokní kultura na Moravě, s. 9 – 12
Rudolf Chadraba, Dějinná úloha premonstrátského řádu a výzdobný program kláštera Hradiska, s. 13 – 21
Jana Oppeltová, Barokní slavnost a všední den v premonstrátské kanonii kláštera Hradisko u Olomouce, s. 23 – 34
Eduard Petrů, Klášter Hradisko a hanácké zpěvohry, s. 35 – 40
Dobroslav Líbal, Podíl českých a moravských premonstrátů na architektuře vrcholného baroka, s. 41 – 46
Pavel Vlček, Premonstrátské Norbertinum s kostelem sv. Norberta v Praze, s. 47 – 52
Jiří Kroupa, Ikonologie architektury ve 20. a 30. letech 18. století, s. 53 – 62
Leoš Mlčák, K ikonografii malířské a sochařské výzdoby knihovny na Hradisku, s. 63 – 74
Miloslav Čermák, Olomoucké barokní zlatnictví, s. 75 – 82
Josef Bláha, Několik archeologických úvah k počátkům kláštera Hradisko, s. 83 – 92
Josef Prucek, Některé poznatky zjištěné při katalogizaci diářů premonstrátské kanonie, s. 93 – 102
Ivo Hlobil, Neznámá skupina historizujících plastik z počátku 17. století na Olomoucku, s. 103 – 106
Vratislav Nejedlý, Restaurování hradiské sochy sv. Jana Nepomuského v dobových souvislostech ochrany památek, s. 107 – 112
Pavel R. Pokorný, Barokní fixace klášterního znaku a tzv. Provinciální kniha, s. 113 – 118
Miloslav Pojsl, K ikonografii Bořivojova křtu v barokním období, s. 119 – 126
Milan Togner, Barokní sběratelství v Olomouci a jeho podíl na formování domácí výtvarné kultury, s. 127 – 132
Slavomíra Kašpárková – Irena Peřinová – Helena Richterová – Tomáš Vítek, Výsledky dílčích stavebně-historických průzkumů v areálu hradského kláštera, s. 133 – 144
Jindřich Zdeněk Charouz OPraem, Slovo premonstráta na závěr, s. 145
Historická Olomouc XI
---
Historická Olomouc XII
Sborník příspěvků ze sympózia Historická Olomouc XII, zaměřeného k problematice zakladatelských mýtů a mýtů „počátků“ ve světle kritiky pramenů.
Olomouc 2001. ISBN 80-244-0323-4
Obsah:
Jan Bažant, Znojemská rotunda a raněkřesťanské malířství, s. 7 – 16
Darina Bialeková, Toponymické názvy typu Hradisko a Zámok v okolí Piešťan a ich konfrontácia s archeologickými lokalitami, s. 17 – 32
Josef Bláha, K funkci Michalského kopce v Olomouci. Několik úvodních poznámek, s. 33 – 64
Jan Bouzek, Římské a řecké modely mýtů počátků měst, s. 65 – 70
Gabriel Fusek, Pôvodné alebo prisťahované obyvatelstvo? Príspevok k vypovídacím možnostiam archeologických prameňov o počiatkoch slovanského osídlenia Slovenska, s. 71 – 90
Lubomír Jan Konečný, Vyobrazení zakladatelského mýtu ve znojemské rotundě, s. 91 – 174
Milan Kováč, Založeni mexického Tenochtitlánu. Mýtus a skutočnosť, s. 175 – 190
Pavel Štěpánek, Ficlipuctli aneb jak nadával Ludwig van Beethoven, s. 191 – 208
Jiří Waldhauser, Sakrální zóna Keltů v Českém ráji. Archeologický mýtus nebo realita?, s. 209 – 228
Jan Wrabec, Mit założycielski Legnickiego Pola w interpretaci Kuźmy Damana Asma oraz jego źródła, s. 229 - 251
Historická Olomouc XIII
Konec švédské okupace a poválečná obnova ve 2. polovině 17. století
Olomouc 2002. ISBN 80-244-0177-0
Obsah:
Josef Polišenský, Morava a sever Evropy v XVII. a XVIII. století, s. 11 – 16
Jiří Sehnal, Hudební poměry na Moravě v polovině 17. století, s. 17 – 22
Jiří Kroupa, Počátek nového stylu na Moravě: rok 1650 nebo 1660?, s. 23 – 36
Jan Kumpera, „Urputní zrádci Plzáci…“ Dobytí Plzně Mansfeldem na podzim 1618 v dobovém zrcadle, s. 37 – 52
Milan Svoboda, Švédská okupace Frýdlantu roku 1639, s. 53 – 68
Jan Kilián, Poslední generalát Matyáše Gallase (1646 – 1647), s. 69 – 82
Jaroslav Čechura, Panství Frýdlant po třicetileté válce. (Norma, konfesionalizace a každodenní realita), s. 83 – 98
Martin Elbel, Dva světy? Konfesijní hranice za švédské okupace Olomouce, 1642 – 1650, s. 99 – 106
Edita Kušnierová, Z dejín evanjelickej církvi na Gemeri, s. 107 – 118
Kateřina Válová, „Relationes ad limina“ olomouckého biskupství po ukončení třicetileté války, s. 119 – 128
Lubomír Slavíček, Zpráva o sbírce olomouckého světícího biskupa Ferdinanda Schröffela ze Schröffenheimu. (Nové poznatky k dějinám sběratelství na Moravě 2. poloviny 17. století), s. 129 – 144
Radmila Pavlíčková, Rezidenční síť olomouckých biskupů za Karla z Liechtensteinu-Castelkorna, s. 145 – 160
Ondřej Jakubec, Manifestace katolicismu v uměleckých objednávkách olomouckých biskupů v období raného novověku, s. 161 – 182
Miloš Kouřil, Olomoučtí kanovníci – mecenáši, s. 183 – 186
Pavel Panoch – František R. Václavík, Jan František Kryštof Talmberk. Skica k portrétu barokního preláta, s. 187 – 200
Milan Togner, Martin Antonín Lublinský – zakladatelská osobnost moravské barokní malby, s. 201 – 218
Rudolf Chadraba, Spor o Trojici a jeho ikonografie ve středoevropském baroku, s. 219 – 252
Martin Pavlíček, Šalamounův chrám v české barokní architektuře, s. 253 – 272
Jozef Medvecký, Raný barok v Skalici. (Z problematiky vzájemných kontaktov Uhorska a Moravy v 2. polovici 17. storočia), s. 273 – 294
Hana Myslivečková, K typologickému tradicionalismu v moravské náhrobní plastice první poloviny 17. století, s. 295 – 302
Leoš Mlčák, K ikonografii umělecké výzdoby raně barokního konventu premonstrátské kanonie na Hradisku u Olomouce, s. 303 – 326
Anna Haratyk, Szkolnictwo polskie w dobie wojen swedzkich (II połowa XVII wieku), s. 327 – 338
Jaroslav Miller, Urbanizační trendy a flexibilita urbánních funkcí ve světle třicetileté války: Několik úvah o tendencích vývoje městských sídel středovýchodní Evropy, s. 339 – 350
Marek Ďurčanský, Česká královská města v letech 1640 – 1648 ve světle register podkomořího královských měst, s. 351 – 358
Miroslav Čermák, Renesance cechovní řemeslné malovýroby v Olomouci po švédské okupaci města, s. 379 – 384
Michaela Kokojanová, Důsledky třicetileté války pro městečko Kralice, s. 385 – 402
Jana Poddaná, Poválečná obnova komorního města Pardubice ve světle městské knihy trhové a možnosti jejího využití jako historického pramene, s. 403 – 408
Jan Schwaller, Pardubice a pardubické panství v polovině 17. století – cesta k obnově, s. 409 – 418
Historia Artium I
/Acta universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica
11 – 1993/. Univerzita Palackého Olomouc, Olomouc 1993. ISBN 80-7067-224-2
Obsah:
Rudolf Chadraba, Rubens a David /Rubens et David/, s. 9 – 24
Milan Togner, Neznámé kresby Taddeo Zuccara v moravské sbírce /Unknown drawings by Taddeo
Zuccaro in a Moravian Collection/, s. 25 – 34
Marie Mžiková, Dílo Ferdinanda Georga Waldmüllera ve sbírkách hradu Šternberka na Moravě
/Ferdinand George Waldmüllers Werk in Sammlungen der Burg Sternberk in Mähren/, s. 35 – 42
Alena Schulzová, Olomoucké působení Josefa Gabriela /Der Maler und Bühnenbilder Josef
Gabriel und sein Wirken in Olomouc/, s. 43 – 54
Ivo Hlobil, Uskutečnění velké výstavy „Umění pozdní gotiky na Moravě a ve Slezsku“ –
ideový odkaz Alberta Kutala /Albert Kutals Ideennachlass – eine grosse Ausstellung
„Die Kunst der Spätgotik in Mähren und Schlesien/, s. 55 – 58
Alena Nádvorníková, Kresby Mikuláše Medka /Dessins des années 50 de Mikuláš Medek/, s. 59 – 64
Rostislav Švácha, Paříž v Praze – Ikonografie české avantgardní architektury /Paris
in Prague. Iconography of Czech Avant-garde Architecture/, s. 65 – 82.
Historia Artium II
/Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Philosophica –
aesthetica 16/. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 1998, ISBN 80-7067-810-0
Obsah:
Rudolf Chadraba, Svatoklimentská kotva a velkomoravská tradice, s. 9 – 45
Josef Bláha, Archeologický příspěvek k poznání poutnického života ve středověké Olomouci, s. 47 – 64
Pavel Černý, Některé nové aspekty ikonografie P. Marie s děckem v českém umění doby Karla IV., s. 65 – 79
Martin Elbel, Kult sv. Jana Kapistrána v českých zemích, s. 81 – 99
Marie Mžyková, Obrazy alegorických průvodů ze sbírek hradu Šternberka na Moravě, s. 101 – 123
Milan Togner, Neznámé obrazy Pavla Paganiho ve sbírce kroměřížského zámku, s. 125 – 143
Rostislav Švácha, Karel Teige jako teoretik architektury, s. 145 – 156
Marta Koubová, Domy Emila Přikryla v Bílovci, s. 157 – 170
Ivo Hlobil, Česká památková péče po 17. listopadu 1989, s. 173 – 176
Marek Perůtka, Historická Olomouc X, s. 177 – 180
Historia Artium III
/Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Philosophica –
aesthetica 21/. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2000, ISBN 80-244-0105-3
Obsah:
Pavol Černý, Obraz Narození Krista v Kodexu vyšehradském a v dalších příbuzných rukopisech
/Das Bild der Gebirt Christi im Vyšehrader Kodex und in verwandten Handschriften/, s. 9 – 36
Rudolf Chadraba, Matka boží, Trůn Šalamounův a Vidění Augustovo v českém umění /
Gottesmutter, Thron Salomos und Visio Augusti in der böhmischen Kunst/, s. 37 – 72
Petr Vaňous, Příspěvek ke strukturální analýze východního chóru chrámu sv. Barbory v Kutné
Hoře v souvislostech parléřovské architektury /Beitrag zur Strukturanalyse des
Ostverschlusses der kathedralen Kirche St. Barbara in Kuttenberg im Zusammenhang mit
Parler´s Architektur/, s. 73 – 86
Josef Bláha, Několik archeologických a kulturně-historických poznatků ke středověké a raně
novověké topografii Michalského návrší v Olomouci /Einige archäologische und kulturhistorische
Erkentnisse zur mittelalterlichen und neuzeitlichen Topographie der Michaelshöhe in Olmütz/, s. 87 – 114
Ondřej Jakubec, Kult sv. Stanislava na Moravě za olomouckého biskupa Stanislava II.
Pavlovského (Příspěvek k dějinám protireformace), /Cult of St. Stanislaus in Moravia
under Olomouc Bishop Stanislaus II. Pavlovsky (A Contribution to History of Counter-Reformation)/ s. 115 – 148
Ladislav Daniel, Galileo Galilei, renesanční tradice a malířství florentského seicenta:
české příklady /Galileo Galilei, Renaissance Tradition and the Painting of the
Florentine Seicento: Czech Exemples/, s. 149 – 170
Milan Togner, Kresby Agostina Ciampelliho z moravské sbírky a výzdoba Capella S. Andrea
římského kostela Il Gesú /The Drawings of Agostino Ciampelli from Moravian Collection
and the Decoration of Cappella S. Andrea of the Roman Church Il Gesú/, s. 171 – 196
Martin Pavlíček, K dílu Michaela Václava Halbaxe /Zum Werk von Michael Wenzel Halbax/, s. 197 – 212
Alena Kavčáková, Příspěvek Františka Viktora Mokrého k české neoklasicistní malbě 1. poloviny
dvacátých let 20. století /Aufsatz von František Viktor Mokrý zur neoklassizistischen
Malerei der ersten Hälfte der zwanziger Jahre des 20. Jahrhunderts/, s. 213 – 232
Rostislav Švácha, Teorie českého funkcionalismu /Theorie des tschechischen Funktionalismus/, s. 233 – 250
Pavel Štěpánek, „Španělsko, obraze mé vlasti ve světě jiném“ Paralely a obdoby
českého a španělského umění (Poznámky k vlivům Domíngueze a pařížských Španělů na české
umění) / “Espana, imagen de mi patria en un mundo distinto“ Paralelos y similitudes del
arte checo y espanol (Notas a las influencias de Domínguez y de los espanoles de París en
el arte checo)/, s. 251 – 280
Alena Trčková-Schulzová, Mýtus a jeho korekce psaným textem – Eleuzínské mýty a obřady na
řeckých vázách /The Myth and its correction by written text – The Eleusinian myths and
rites on the Greek vases/, s. 283 – 298
Studentská konference „Od gotiky k renesanci – výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550“
na katedře dějin umění filozofické fakulty UP, s. 299 – 307
Historia Artium IV. Sborník k osmdesátým narozeninám prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc.
/Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Philosophica –
aesthetica 23/. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2002, ISBN 80-244-0460-5
Obsah:
Ivo Hlobil, Rudolf Chadraba osmdesátiletý /Rudolf Chadraba achtzigjährig/, s. 9 – 22
Bibliografie Rudolfa Chadraby 1948 – 2001 /Bibliographie von Rudolf Chadraba aus
den Jahren 1948 – 2001/, s. 23 – 36
Josef Bláha, K některým pohanským aspektům kultu sv. Michala ve středověku /On some
pagan aspects of the cult of St Michael in the Middle Ages/, s. 37 – 50
Lubomír Jan Konečný, Malby v apsidě rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě /Malereien in der
Apsis der Rotunde der Hl. Katarina in Znaim/, s. 51 – 86
Pavol Černý, Horologium olomoucké opět po dvaceti letech – Několik poznámek k jeho
iluminátorské výzdobě /Horologium aus Olmütz wieder nach zwanzig Jähren – Einige
Bemerkungen zu seinen Illuminationen/, s. 87 – 110
Petr Balcárek, Trinitární vyobrazení v Kodexu Ostroviensis a Liber Viaticus /Trinitarian
Iconography in Codex Ostroviensis and Liber Viaticus/, s. 111 – 136
Peter Kováč, Brána Fridricha II. v Capui – Poznámky k její moderní i středověké
interpretaci /Das Tor Friedrichs II. in Capua – Bemerkungen zur seinen modernen und
mittelalterlichen Interpretationen/, s. 137 – 174
Zuzana Všetečková, Bůh Otec se synem nebo sv. Josef s Ježíškem? – Úvaha nad skulpturou,
vystavenou na výstavě Od gotiky k renesanci v Muzeu umění v Olomouci /God the Father
and the Son or St. Joseph with the Infant Jesus? – Reflections on a sculpture exhibited at
The exhibition „From the Gothic to the Renaissance“ held in the Museum of Arts in Olomouc/, s. 175 – 192
Olga Pujmanová, Veraikon na svatovítské mozaice /The Veraicon of the Last Judgement
Mosaic/, s. 193 – 198
Karel Stejskal, Malý Ježíš modeluje z hlíny ptáčky – Příspěvek k tématu „Bůh - výtvarník“, s. 199 – 212
Petr Fidler, Das Pressburger Rathaus im Mittelalter im Zeitalter der Luxemburgem
/Bratislavská radnice ve středověku za doby Lucemburků/, s. 213 – 256
Jan Bažant, Bakchova smrt a spása lidské duše – Úvahy nad zlatou miskou z roku 1508
/The Death of Bacchus and the Salvation of Human Soul – Meditations on a golden bowl
from the year 1508/, s. 257 – 280
Lubomír Konečný, Speculum Iustitiae, Norimberk 1536 /Speculum Iustitiae, Nuremberg 1536/, s. 281 – 296
Ondřej Jakubec, Motiv srdce v pozdně renesančních štukaturách Moravy a Polska
/The motif of heart in Late Renaissance stucco vault decorations in Moravia and Poland/, s. 297 – 324
Ladislav Daniel, „Florenťan“ z Oudenaarde Livio Mehus a olomoucká Alegorie Malířství
/“The Florentine“ from Oudenaarde Livio Mehus and the Olomouc Alegory of Painting/, s. 325 – 340
Milan Togner, Neznámá kresba Pietra Testy v Olomouci /An unknown drawing by Pietro Testa/, s. 341 – 354
Martin Pavlíček, Idea chrámu Hagia Sofia v barokní architektuře střední Evropy /The Idea
of the Dome Hagia Sophia in the Baroque Architecture in Central Europe/, s. 355 – 368
Martin Horáček, Rytíř Schubert a rytíř Weber – Úvahy dvou architektů historismu
/Ritter von Schubert und Ritter von Weber – Die Überlegungen von zwei Architekten des
Historismus über den Gesetzen der Stilentwicklung/, s. 369 – 384
Rostislav Švácha, Vídeňská škola dějin umění a architektonický prostor /Die Wiener
kunstgeschichtliche Schule und der architektonischen Raum/, s. 385 – 394
Pavel Štěpánek, Zuloaga v Čechách – Malíř španělské „Generace 98“ /Ignacio Zuloaga –
representante de la Generación 98 y su recepción en el medio ambiente checo en los primeros
anos des siglo XX/, s. 395 – 404
Pavel Šopák, Aby Wartburg píše Edmundu Wilhelmu Braunovi /Aby Warburg schreibt an
Edmund Wilhelm Braun/, s. 405 – 412
Alena Kavčáková, Beitrag des Textilwerks von Li Vinecká-Thorn zur deutschen Avantgarde
/Přínos textilního díla Li Vinecké-Thorn k německé avantgardě první poloviny 20. století
/, s. 413 – 438
Josef Maliva, Rudolf Michalik – ein anthroposophischer deutscher Maler aus Tschechien
/Olomoucký antropozofický malíř Rudolf Michalik/, s. 439 – 461
MEMORIA ARTIS - THESIS HISTORIAE ARTIUM
Ondřej Jakubec, Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby
Olomouc 2003. ISBN 80-244-0679-9
První svazek nové edice uměleckohistorických publikací Memoria Artis,
kterou utvoří disertační práce absolventů katedry dějin umění FF UP.
Veronika Wolf, Čeští a slovenští umělci na Bienále v Benátkách 1920 - 1970
Olomouc 2005. ISBN 80-244-1169-5
První svazek nové edice uměleckohistorických publikací Thesis
Historiae Artium, kterou utvoří vybrané diplomové a rigorózní práce studentů Katedry dějin umění
FF UP.
OSTATNÍ
Italská renesance a baroko ve střední Evropě
Olomouc 2005. ISBN 80-244-1152-0
Obsah:
Jiří Pelán, Dvojí podoba kurtoazní lásky / Two Interpretations of Cortly Love /, s. 13 - 19
Jiří Špička, Návrat pastýřů. Počátky a tradice bukolského žánru v italské literatuře
/ The Return of Shepards. The Beginnings and Traditions of the Bucolic Genre in the
Italian Literature /, s. 21 – 32
Pavel Kalina, Leon Battista Alberti a Benedikt Ried / Leon Battista Alberti and Benedikt
Ried /, s. 33 – 44
Rudolf Chadraba, K Rafaelově výzdobě vatikánských stanzí / On Raphael´s Decoration of
the Vatican Stanze /, s. 45 - 59
Jiří Kropáček, Záalpí: první ohlasy vrcholné renesance / The Transalpine: First Echoes
of the High Renaissance /, s. 61 - 66
Anna Gallewicz, Il Libro del Cortegiano i Dworzanin polski: preferencje geopolityczne
/ Il Libro del Cortegiano and Dworzanin polski: The Geopolitical Preferences /, s. 67 - 76
Artur Kwaśniewski, Italianizm na peryferiach. Źródła form włosko-renesansowych w sztuce
hrabstwa kłodzkiego 1550 – 1650 / Italianism on the Peripheries. Sources of Italian
Renaissance Forms in the Art of Kłodzko County from 1550s to 1650s /, s. 77 – 89
Ondřej Jakubec, Sebastiano Serlio a renesanční architektura v českých zemích – několik
poznámek / Sebastian Serlio and the Renaissance Architecture in the Czech Lands –
Several Notes /, s. 91 – 105
Lubomír Konečný, Baroko jako banket / The Baroque as a Banquet /, s. 107 – 118
Ladislav Daniel, Adónisův návrat. Adónis Giovanna Battisty Marina v ikonografii obrazů
Nicolase Poussina a Francesca Albaniho / The Return of Adonis. Adonis by Giovan Battista
Marino in the Iconography of Paintings by Nicolas Poussin and Francesco Albani /, s. 119 – 132
Jiří Sehnal, Italská hudba na Moravě v 16. a 17. století / Italian Music in Moravia in
the 16th and 17th Centuries /, s. 133 – 138
Alina Nowicka-Jeżowa, Nowe piękno włoskiego baroku w poezji polskie XVII wieku / New
Italian Baroque Beauty in Polish Poetry of the 17th Century /, s. 139 – 147
Alessandro Catalano, Mnoho je veršotepců, málo básníků… Italština a italská literatura ve
střední Evropě během 17. a 18. století / Moltissimo sono i verseggiatori, pochi i
Poeti. Italian Language and Literature in Central Europe in the 17th and 18th Centuries /, s. 149 – 166
Pavel Štěpánek, Ohlas díla Jusepa de Ribera v Čechách / Jusepe Ribera and His Influences
on Bohemian Artists /, s. 167 – 184
Marcin Fabiański, Śmierć i zmysły w barokowym nagrobku w Krakowie a pisma Daniella
Bartolli S. J. / Death and Senses in a Baroque Tomb in Cracow and the Letters of
Daniello Bartoli S. J. /, s. 185 – 195
Andrzej Kozieł, „Włoski przełom“ w malarstwie barokowym na Śląsku czyli rzecz o kłopotach
Michaela Willmanna / „The Italian Turning-point“ in Baroque Painting in Silesia or a
Story About the Troubles of Michael Willman /, s. 197 – 210
Tomasz Jeż, Recepcja twórczości kompozytorów włoskich we Wrocławiu doby baroku / The
Reception of Works of Italian Composers in Baroque Wroclaw /, s. 211 – 218
Milan Togner, Italská orientace barokního malířství na Moravě: dílo A. M. Lublinského
/ Italian Orientation in Baroque Painting in Moravia: The Work of A. M. Lublinsky /, s. 219 – 226
Adolf Scherl: Favola morale Francesca Sbarry jako pražská divadelní událost roku 1660
/ Francesco Sbarra´s „Favola morale“ as a Highlight of Prague´s Theatre Life in 1660 /, s. 227 – 232
Bogusław Czechowicz, Maestria czy partactwo? Działalność artystow włoskich na ziemi kłodzkiej w dobie baroku
/ Maestry or Lack of Skill? The Production of Italian Artists in Kłodzko During the
Baroque /, s. 233 – 245
Martin Pavlíček, Diokleciánovy lázně, Sebastiano Serlio a barokní urbanismus ve střední
Evropě / The Baths of Diocletian, Sebastiano Serlio and Baroque Town Planning in Central
Europe /, s. 247 – 254
Monika Surma-Gawłowska, Komedia dell´arte na ziemiach polskich w XVI i XVII wieku
/ Commedia dell´Arte in Poland in the 16th and 17th Centuries /, s. 255 – 265
Jiří Kroupa, Architektonická „pratica“, Accademia di San Luca a nový způsob
architektonického projektování na Moravě po 1700 / The Architectural „Pratica“,
Accademia di San Lucca and the New Mode of Architectural Design in Moravia after the 1700s /, s. 267 – 283
Jerzy Gorzelik, Italianizm w malarstwie i rzeźbie Górnego Śląska w XVIII wieku
/ Italianism in Painting and Carving of Upper Silesia in the 18th Century /, s. 285 – 295
Jerzy Miziołek, Inspiracje twórczością Rafaela Santi w polskiej kulturze artystycznej
/ The Fortune of Raphael´s Work in Polish Art and Culture /, s. 297 – 314
Anna Klimkiewicz, Poeci włoskiego renesansu w Polsce / Poets of the Italian Renaissance
in Poland /, s. 315 – 322
Piotr Salwa, Literatura włoskiego renesansu w dzisiejszej Polsce / The Literature of
the Italian Renaissance in Present-day Poland /, s. 323 – 331