Katedra dějin umění
Department of the History of Art

ÚVOD     UCHAZEČ     STUDENT     KATEDRA     KNIHOVNA

PROFIL KATEDRY

ČLENOVÉ

PUBLIKACE

VÝZKUM

UDÁLOSTI
NA KATEDŘE

Publikační činnost na Katedře dějin umění

Historická Olomouc
Historia Artium
Memoria Artis - Thesis Historiae Artium
Ostatní

Historická Olomouc IX

Tématický sborník příspěvků zaměřených k otázkám pronikání renesance a humanismu do českých zemí, zvláště na Moravu a do Olomouce. Olomouc 1992. ISBN 80-7067-335-4
      Obsah:
František Šmahel, Počátky humanismu v Čechách – črta k historické fresce, s. 7 – 30
Eduard Petrů, Co je renesanční literatura?, s. 31 – 36
Dobroslav Líbal, Renesance, stěžejní projev domácí kultury, s. 37 – 42
Zdena Bláhová, K městskému stavitelství v Olomouci na přelomu 15. a 16. století, s. 43 – 48
Ivo Hlobil, K diskusi o Stanislavu Thurzovi (1471 – 1540), s. 49 - 54
Jiřina Holinková, K problematice židovských škol v předbělohorském období na Moravě, s. 55 - 58
Libuše Hrabová, Kámen mudrců Jana z Pernštejna, s. 59 – 64
Rudolf Chadraba, Olomoucké památky křesťanského humanismu, s. 65 – 84
Miloš Kouřil, Byl humanismus v Olomouci gotický?, s. 85 – 92
Josef Maliva, Poznámka k nálezu renesanční nástěnné malby v Mohelnici, s. 93 – 102
Leoš Mlčák – Karel Žurek, Poznámky ke stavebním dějinám zámku v Tovačově v období renesance, s. 103 – 108
Luboš Lancinger – Jan Muk, Královský letohrádek Vladislava Jagellonského, s. 109 – 114
Hana Myslivečková, Pracovala huť Benedikta Rieda v Olomouci?, s. 115 – 122
Eva Šefčáková, Jan Günther a tradice moravské ilustrace, s. 123 – 132
Milan Togner, Obraz Nesení kříže ze zámecké galerie v Kroměříži, s. 133 – 138
Karel Žurek, Měšťanské merky v Olomouci v 1. polovině 16. století, s. 139 – 142


Historická Olomouc X
Tématický sborník příspěvků zaměřených k problematice premonstrátského kláštera Hradiska a barokní kultuře na Moravě Olomouc 1995. ISBN 80-7067-541-1
      Obsah:
Miloš Stehlík, Úvodní slovo k sympoziu – Klášter Hradisko a barokní kultura na Moravě, s. 9 – 12
Rudolf Chadraba, Dějinná úloha premonstrátského řádu a výzdobný program kláštera Hradiska, s. 13 – 21
Jana Oppeltová, Barokní slavnost a všední den v premonstrátské kanonii kláštera Hradisko u Olomouce, s. 23 – 34
Eduard Petrů, Klášter Hradisko a hanácké zpěvohry, s. 35 – 40
Dobroslav Líbal, Podíl českých a moravských premonstrátů na architektuře vrcholného baroka, s. 41 – 46
Pavel Vlček, Premonstrátské Norbertinum s kostelem sv. Norberta v Praze, s. 47 – 52
Jiří Kroupa, Ikonologie architektury ve 20. a 30. letech 18. století, s. 53 – 62
Leoš Mlčák, K ikonografii malířské a sochařské výzdoby knihovny na Hradisku, s. 63 – 74
Miloslav Čermák, Olomoucké barokní zlatnictví, s. 75 – 82
Josef Bláha, Několik archeologických úvah k počátkům kláštera Hradisko, s. 83 – 92
Josef Prucek, Některé poznatky zjištěné při katalogizaci diářů premonstrátské kanonie, s. 93 – 102
Ivo Hlobil, Neznámá skupina historizujících plastik z počátku 17. století na Olomoucku, s. 103 – 106
Vratislav Nejedlý, Restaurování hradiské sochy sv. Jana Nepomuského v dobových souvislostech ochrany památek, s. 107 – 112
Pavel R. Pokorný, Barokní fixace klášterního znaku a tzv. Provinciální kniha, s. 113 – 118
Miloslav Pojsl, K ikonografii Bořivojova křtu v barokním období, s. 119 – 126
Milan Togner, Barokní sběratelství v Olomouci a jeho podíl na formování domácí výtvarné kultury, s. 127 – 132
Slavomíra Kašpárková – Irena Peřinová – Helena Richterová – Tomáš Vítek, Výsledky dílčích stavebně-historických průzkumů v areálu hradského kláštera, s. 133 – 144
Jindřich Zdeněk Charouz OPraem, Slovo premonstráta na závěr, s. 145


Historická Olomouc XI
---


Historická Olomouc XII
Sborník příspěvků ze sympózia Historická Olomouc XII, zaměřeného k problematice zakladatelských mýtů a mýtů „počátků“ ve světle kritiky pramenů. Olomouc 2001. ISBN 80-244-0323-4
      Obsah:
Jan Bažant, Znojemská rotunda a raněkřesťanské malířství, s. 7 – 16
Darina Bialeková, Toponymické názvy typu Hradisko a Zámok v okolí Piešťan a ich konfrontácia s archeologickými lokalitami, s. 17 – 32
Josef Bláha, K funkci Michalského kopce v Olomouci. Několik úvodních poznámek, s. 33 – 64
Jan Bouzek, Římské a řecké modely mýtů počátků měst, s. 65 – 70
Gabriel Fusek, Pôvodné alebo prisťahované obyvatelstvo? Príspevok k vypovídacím možnostiam archeologických prameňov o počiatkoch slovanského osídlenia Slovenska, s. 71 – 90
Lubomír Jan Konečný, Vyobrazení zakladatelského mýtu ve znojemské rotundě, s. 91 – 174
Milan Kováč, Založeni mexického Tenochtitlánu. Mýtus a skutočnosť, s. 175 – 190
Pavel Štěpánek, Ficlipuctli aneb jak nadával Ludwig van Beethoven, s. 191 – 208
Jiří Waldhauser, Sakrální zóna Keltů v Českém ráji. Archeologický mýtus nebo realita?, s. 209 – 228
Jan Wrabec, Mit założycielski Legnickiego Pola w interpretaci Kuźmy Damana Asma oraz jego źródła, s. 229 - 251


Historická Olomouc XIII
Konec švédské okupace a poválečná obnova ve 2. polovině 17. století Olomouc 2002. ISBN 80-244-0177-0
      Obsah:
Josef Polišenský, Morava a sever Evropy v XVII. a XVIII. století, s. 11 – 16
Jiří Sehnal, Hudební poměry na Moravě v polovině 17. století, s. 17 – 22
Jiří Kroupa, Počátek nového stylu na Moravě: rok 1650 nebo 1660?, s. 23 – 36
Jan Kumpera, „Urputní zrádci Plzáci…“ Dobytí Plzně Mansfeldem na podzim 1618 v dobovém zrcadle, s. 37 – 52
Milan Svoboda, Švédská okupace Frýdlantu roku 1639, s. 53 – 68
Jan Kilián, Poslední generalát Matyáše Gallase (1646 – 1647), s. 69 – 82
Jaroslav Čechura, Panství Frýdlant po třicetileté válce. (Norma, konfesionalizace a každodenní realita), s. 83 – 98
Martin Elbel, Dva světy? Konfesijní hranice za švédské okupace Olomouce, 1642 – 1650, s. 99 – 106
Edita Kušnierová, Z dejín evanjelickej církvi na Gemeri, s. 107 – 118
Kateřina Válová, „Relationes ad limina“ olomouckého biskupství po ukončení třicetileté války, s. 119 – 128
Lubomír Slavíček, Zpráva o sbírce olomouckého světícího biskupa Ferdinanda Schröffela ze Schröffenheimu. (Nové poznatky k dějinám sběratelství na Moravě 2. poloviny 17. století), s. 129 – 144
Radmila Pavlíčková, Rezidenční síť olomouckých biskupů za Karla z Liechtensteinu-Castelkorna, s. 145 – 160
Ondřej Jakubec, Manifestace katolicismu v uměleckých objednávkách olomouckých biskupů v období raného novověku, s. 161 – 182
Miloš Kouřil, Olomoučtí kanovníci – mecenáši, s. 183 – 186
Pavel Panoch – František R. Václavík, Jan František Kryštof Talmberk. Skica k portrétu barokního preláta, s. 187 – 200
Milan Togner, Martin Antonín Lublinský – zakladatelská osobnost moravské barokní malby, s. 201 – 218
Rudolf Chadraba, Spor o Trojici a jeho ikonografie ve středoevropském baroku, s. 219 – 252
Martin Pavlíček, Šalamounův chrám v české barokní architektuře, s. 253 – 272
Jozef Medvecký, Raný barok v Skalici. (Z problematiky vzájemných kontaktov Uhorska a Moravy v 2. polovici 17. storočia), s. 273 – 294
Hana Myslivečková, K typologickému tradicionalismu v moravské náhrobní plastice první poloviny 17. století, s. 295 – 302
Leoš Mlčák, K ikonografii umělecké výzdoby raně barokního konventu premonstrátské kanonie na Hradisku u Olomouce, s. 303 – 326
Anna Haratyk, Szkolnictwo polskie w dobie wojen swedzkich (II połowa XVII wieku), s. 327 – 338
Jaroslav Miller, Urbanizační trendy a flexibilita urbánních funkcí ve světle třicetileté války: Několik úvah o tendencích vývoje městských sídel středovýchodní Evropy, s. 339 – 350
Marek Ďurčanský, Česká královská města v letech 1640 – 1648 ve světle register podkomořího královských měst, s. 351 – 358
Miroslav Čermák, Renesance cechovní řemeslné malovýroby v Olomouci po švédské okupaci města, s. 379 – 384
Michaela Kokojanová, Důsledky třicetileté války pro městečko Kralice, s. 385 – 402
Jana Poddaná, Poválečná obnova komorního města Pardubice ve světle městské knihy trhové a možnosti jejího využití jako historického pramene, s. 403 – 408
Jan Schwaller, Pardubice a pardubické panství v polovině 17. století – cesta k obnově, s. 409 – 418

zpět na začátek stránky

Historia Artium I
/Acta universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 11 – 1993/. Univerzita Palackého Olomouc, Olomouc 1993. ISBN 80-7067-224-2
      Obsah:
Rudolf Chadraba, Rubens a David /Rubens et David/, s. 9 – 24
Milan Togner, Neznámé kresby Taddeo Zuccara v moravské sbírce /Unknown drawings by Taddeo Zuccaro in a Moravian Collection/, s. 25 – 34
Marie Mžiková, Dílo Ferdinanda Georga Waldmüllera ve sbírkách hradu Šternberka na Moravě /Ferdinand George Waldmüllers Werk in Sammlungen der Burg Sternberk in Mähren/, s. 35 – 42
Alena Schulzová, Olomoucké působení Josefa Gabriela /Der Maler und Bühnenbilder Josef Gabriel und sein Wirken in Olomouc/, s. 43 – 54
Ivo Hlobil, Uskutečnění velké výstavy „Umění pozdní gotiky na Moravě a ve Slezsku“ – ideový odkaz Alberta Kutala /Albert Kutals Ideennachlass – eine grosse Ausstellung „Die Kunst der Spätgotik in Mähren und Schlesien/, s. 55 – 58
Alena Nádvorníková, Kresby Mikuláše Medka /Dessins des années 50 de Mikuláš Medek/, s. 59 – 64
Rostislav Švácha, Paříž v Praze – Ikonografie české avantgardní architektury /Paris in Prague. Iconography of Czech Avant-garde Architecture/, s. 65 – 82.


Historia Artium II
/Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Philosophica – aesthetica 16/. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 1998, ISBN 80-7067-810-0
      Obsah:
Rudolf Chadraba, Svatoklimentská kotva a velkomoravská tradice, s. 9 – 45
Josef Bláha, Archeologický příspěvek k poznání poutnického života ve středověké Olomouci, s. 47 – 64
Pavel Černý, Některé nové aspekty ikonografie P. Marie s děckem v českém umění doby Karla IV., s. 65 – 79
Martin Elbel, Kult sv. Jana Kapistrána v českých zemích, s. 81 – 99
Marie Mžyková, Obrazy alegorických průvodů ze sbírek hradu Šternberka na Moravě, s. 101 – 123
Milan Togner, Neznámé obrazy Pavla Paganiho ve sbírce kroměřížského zámku, s. 125 – 143
Rostislav Švácha, Karel Teige jako teoretik architektury, s. 145 – 156
Marta Koubová, Domy Emila Přikryla v Bílovci, s. 157 – 170
Ivo Hlobil, Česká památková péče po 17. listopadu 1989, s. 173 – 176
Marek Perůtka, Historická Olomouc X, s. 177 – 180


Historia Artium III
/Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Philosophica – aesthetica 21/. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2000, ISBN 80-244-0105-3
      Obsah:
Pavol Černý, Obraz Narození Krista v Kodexu vyšehradském a v dalších příbuzných rukopisech /Das Bild der Gebirt Christi im Vyšehrader Kodex und in verwandten Handschriften/, s. 9 – 36
Rudolf Chadraba, Matka boží, Trůn Šalamounův a Vidění Augustovo v českém umění / Gottesmutter, Thron Salomos und Visio Augusti in der böhmischen Kunst/, s. 37 – 72
Petr Vaňous, Příspěvek ke strukturální analýze východního chóru chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře v souvislostech parléřovské architektury /Beitrag zur Strukturanalyse des Ostverschlusses der kathedralen Kirche St. Barbara in Kuttenberg im Zusammenhang mit Parler´s Architektur/, s. 73 – 86
Josef Bláha, Několik archeologických a kulturně-historických poznatků ke středověké a raně novověké topografii Michalského návrší v Olomouci /Einige archäologische und kulturhistorische Erkentnisse zur mittelalterlichen und neuzeitlichen Topographie der Michaelshöhe in Olmütz/, s. 87 – 114
Ondřej Jakubec, Kult sv. Stanislava na Moravě za olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského (Příspěvek k dějinám protireformace), /Cult of St. Stanislaus in Moravia under Olomouc Bishop Stanislaus II. Pavlovsky (A Contribution to History of Counter-Reformation)/ s. 115 – 148
Ladislav Daniel, Galileo Galilei, renesanční tradice a malířství florentského seicenta: české příklady /Galileo Galilei, Renaissance Tradition and the Painting of the Florentine Seicento: Czech Exemples/, s. 149 – 170
Milan Togner, Kresby Agostina Ciampelliho z moravské sbírky a výzdoba Capella S. Andrea římského kostela Il Gesú /The Drawings of Agostino Ciampelli from Moravian Collection and the Decoration of Cappella S. Andrea of the Roman Church Il Gesú/, s. 171 – 196
Martin Pavlíček, K dílu Michaela Václava Halbaxe /Zum Werk von Michael Wenzel Halbax/, s. 197 – 212
Alena Kavčáková, Příspěvek Františka Viktora Mokrého k české neoklasicistní malbě 1. poloviny dvacátých let 20. století /Aufsatz von František Viktor Mokrý zur neoklassizistischen Malerei der ersten Hälfte der zwanziger Jahre des 20. Jahrhunderts/, s. 213 – 232
Rostislav Švácha, Teorie českého funkcionalismu /Theorie des tschechischen Funktionalismus/, s. 233 – 250
Pavel Štěpánek, „Španělsko, obraze mé vlasti ve světě jiném“ Paralely a obdoby českého a španělského umění (Poznámky k vlivům Domíngueze a pařížských Španělů na české umění) / “Espana, imagen de mi patria en un mundo distinto“ Paralelos y similitudes del arte checo y espanol (Notas a las influencias de Domínguez y de los espanoles de París en el arte checo)/, s. 251 – 280
Alena Trčková-Schulzová, Mýtus a jeho korekce psaným textem – Eleuzínské mýty a obřady na řeckých vázách /The Myth and its correction by written text – The Eleusinian myths and rites on the Greek vases/, s. 283 – 298
Studentská konference „Od gotiky k renesanci – výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 – 1550“ na katedře dějin umění filozofické fakulty UP, s. 299 – 307


Historia Artium IV. Sborník k osmdesátým narozeninám prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc.
/Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica, Philosophica – aesthetica 23/. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2002, ISBN 80-244-0460-5
      Obsah: Ivo Hlobil, Rudolf Chadraba osmdesátiletý /Rudolf Chadraba achtzigjährig/, s. 9 – 22
Bibliografie Rudolfa Chadraby 1948 – 2001 /Bibliographie von Rudolf Chadraba aus den Jahren 1948 – 2001/, s. 23 – 36
Josef Bláha, K některým pohanským aspektům kultu sv. Michala ve středověku /On some pagan aspects of the cult of St Michael in the Middle Ages/, s. 37 – 50
Lubomír Jan Konečný, Malby v apsidě rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě /Malereien in der Apsis der Rotunde der Hl. Katarina in Znaim/, s. 51 – 86
Pavol Černý, Horologium olomoucké opět po dvaceti letech – Několik poznámek k jeho iluminátorské výzdobě /Horologium aus Olmütz wieder nach zwanzig Jähren – Einige Bemerkungen zu seinen Illuminationen/, s. 87 – 110
Petr Balcárek, Trinitární vyobrazení v Kodexu Ostroviensis a Liber Viaticus /Trinitarian Iconography in Codex Ostroviensis and Liber Viaticus/, s. 111 – 136
Peter Kováč, Brána Fridricha II. v Capui – Poznámky k její moderní i středověké interpretaci /Das Tor Friedrichs II. in Capua – Bemerkungen zur seinen modernen und mittelalterlichen Interpretationen/, s. 137 – 174
Zuzana Všetečková, Bůh Otec se synem nebo sv. Josef s Ježíškem? – Úvaha nad skulpturou, vystavenou na výstavě Od gotiky k renesanci v Muzeu umění v Olomouci /God the Father and the Son or St. Joseph with the Infant Jesus? – Reflections on a sculpture exhibited at The exhibition „From the Gothic to the Renaissance“ held in the Museum of Arts in Olomouc/, s. 175 – 192
Olga Pujmanová, Veraikon na svatovítské mozaice /The Veraicon of the Last Judgement Mosaic/, s. 193 – 198
Karel Stejskal, Malý Ježíš modeluje z hlíny ptáčky – Příspěvek k tématu „Bůh - výtvarník“, s. 199 – 212
Petr Fidler, Das Pressburger Rathaus im Mittelalter im Zeitalter der Luxemburgem /Bratislavská radnice ve středověku za doby Lucemburků/, s. 213 – 256
Jan Bažant, Bakchova smrt a spása lidské duše – Úvahy nad zlatou miskou z roku 1508 /The Death of Bacchus and the Salvation of Human Soul – Meditations on a golden bowl from the year 1508/, s. 257 – 280
Lubomír Konečný, Speculum Iustitiae, Norimberk 1536 /Speculum Iustitiae, Nuremberg 1536/, s. 281 – 296
Ondřej Jakubec, Motiv srdce v pozdně renesančních štukaturách Moravy a Polska /The motif of heart in Late Renaissance stucco vault decorations in Moravia and Poland/, s. 297 – 324
Ladislav Daniel, „Florenťan“ z Oudenaarde Livio Mehus a olomoucká Alegorie Malířství /“The Florentine“ from Oudenaarde Livio Mehus and the Olomouc Alegory of Painting/, s. 325 – 340
Milan Togner, Neznámá kresba Pietra Testy v Olomouci /An unknown drawing by Pietro Testa/, s. 341 – 354
Martin Pavlíček, Idea chrámu Hagia Sofia v barokní architektuře střední Evropy /The Idea of the Dome Hagia Sophia in the Baroque Architecture in Central Europe/, s. 355 – 368
Martin Horáček, Rytíř Schubert a rytíř Weber – Úvahy dvou architektů historismu /Ritter von Schubert und Ritter von Weber – Die Überlegungen von zwei Architekten des Historismus über den Gesetzen der Stilentwicklung/, s. 369 – 384
Rostislav Švácha, Vídeňská škola dějin umění a architektonický prostor /Die Wiener kunstgeschichtliche Schule und der architektonischen Raum/, s. 385 – 394
Pavel Štěpánek, Zuloaga v Čechách – Malíř španělské „Generace 98“ /Ignacio Zuloaga – representante de la Generación 98 y su recepción en el medio ambiente checo en los primeros anos des siglo XX/, s. 395 – 404
Pavel Šopák, Aby Wartburg píše Edmundu Wilhelmu Braunovi /Aby Warburg schreibt an Edmund Wilhelm Braun/, s. 405 – 412
Alena Kavčáková, Beitrag des Textilwerks von Li Vinecká-Thorn zur deutschen Avantgarde /Přínos textilního díla Li Vinecké-Thorn k německé avantgardě první poloviny 20. století /, s. 413 – 438
Josef Maliva, Rudolf Michalik – ein anthroposophischer deutscher Maler aus Tschechien /Olomoucký antropozofický malíř Rudolf Michalik/, s. 439 – 461

zpět na začátek stránky



MEMORIA ARTIS - THESIS HISTORIAE ARTIUM

Ondřej Jakubec, Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby
Olomouc 2003. ISBN 80-244-0679-9
První svazek nové edice uměleckohistorických publikací Memoria Artis, kterou utvoří disertační práce absolventů katedry dějin umění FF UP.


Veronika Wolf, Čeští a slovenští umělci na Bienále v Benátkách 1920 - 1970
Olomouc 2005. ISBN 80-244-1169-5
První svazek nové edice uměleckohistorických publikací Thesis Historiae Artium, kterou utvoří vybrané diplomové a rigorózní práce studentů Katedry dějin umění FF UP.





OSTATNÍ

Italská renesance a baroko ve střední Evropě
Olomouc 2005. ISBN 80-244-1152-0
      Obsah:
Jiří Pelán, Dvojí podoba kurtoazní lásky / Two Interpretations of Cortly Love /, s. 13 - 19
Jiří Špička, Návrat pastýřů. Počátky a tradice bukolského žánru v italské literatuře / The Return of Shepards. The Beginnings and Traditions of the Bucolic Genre in the Italian Literature /, s. 21 – 32
Pavel Kalina, Leon Battista Alberti a Benedikt Ried / Leon Battista Alberti and Benedikt Ried /, s. 33 – 44
Rudolf Chadraba, K Rafaelově výzdobě vatikánských stanzí / On Raphael´s Decoration of the Vatican Stanze /, s. 45 - 59
Jiří Kropáček, Záalpí: první ohlasy vrcholné renesance / The Transalpine: First Echoes of the High Renaissance /, s. 61 - 66
Anna Gallewicz, Il Libro del Cortegiano i Dworzanin polski: preferencje geopolityczne / Il Libro del Cortegiano and Dworzanin polski: The Geopolitical Preferences /, s. 67 - 76
Artur Kwaśniewski, Italianizm na peryferiach. Źródła form włosko-renesansowych w sztuce hrabstwa kłodzkiego 1550 – 1650 / Italianism on the Peripheries. Sources of Italian Renaissance Forms in the Art of Kłodzko County from 1550s to 1650s /, s. 77 – 89
Ondřej Jakubec, Sebastiano Serlio a renesanční architektura v českých zemích – několik poznámek / Sebastian Serlio and the Renaissance Architecture in the Czech Lands – Several Notes /, s. 91 – 105
Lubomír Konečný, Baroko jako banket / The Baroque as a Banquet /, s. 107 – 118
Ladislav Daniel, Adónisův návrat. Adónis Giovanna Battisty Marina v ikonografii obrazů Nicolase Poussina a Francesca Albaniho / The Return of Adonis. Adonis by Giovan Battista Marino in the Iconography of Paintings by Nicolas Poussin and Francesco Albani /, s. 119 – 132
Jiří Sehnal, Italská hudba na Moravě v 16. a 17. století / Italian Music in Moravia in the 16th and 17th Centuries /, s. 133 – 138
Alina Nowicka-Jeżowa, Nowe piękno włoskiego baroku w poezji polskie XVII wieku / New Italian Baroque Beauty in Polish Poetry of the 17th Century /, s. 139 – 147
Alessandro Catalano, Mnoho je veršotepců, málo básníků… Italština a italská literatura ve střední Evropě během 17. a 18. století / Moltissimo sono i verseggiatori, pochi i Poeti. Italian Language and Literature in Central Europe in the 17th and 18th Centuries /, s. 149 – 166
Pavel Štěpánek, Ohlas díla Jusepa de Ribera v Čechách / Jusepe Ribera and His Influences on Bohemian Artists /, s. 167 – 184
Marcin Fabiański, Śmierć i zmysły w barokowym nagrobku w Krakowie a pisma Daniella Bartolli S. J. / Death and Senses in a Baroque Tomb in Cracow and the Letters of Daniello Bartoli S. J. /, s. 185 – 195
Andrzej Kozieł, „Włoski przełom“ w malarstwie barokowym na Śląsku czyli rzecz o kłopotach Michaela Willmanna / „The Italian Turning-point“ in Baroque Painting in Silesia or a Story About the Troubles of Michael Willman /, s. 197 – 210
Tomasz Jeż, Recepcja twórczości kompozytorów włoskich we Wrocławiu doby baroku / The Reception of Works of Italian Composers in Baroque Wroclaw /, s. 211 – 218
Milan Togner, Italská orientace barokního malířství na Moravě: dílo A. M. Lublinského / Italian Orientation in Baroque Painting in Moravia: The Work of A. M. Lublinsky /, s. 219 – 226
Adolf Scherl: Favola morale Francesca Sbarry jako pražská divadelní událost roku 1660 / Francesco Sbarra´s „Favola morale“ as a Highlight of Prague´s Theatre Life in 1660 /, s. 227 – 232
Bogusław Czechowicz, Maestria czy partactwo? Działalność artystow włoskich na ziemi kłodzkiej w dobie baroku / Maestry or Lack of Skill? The Production of Italian Artists in Kłodzko During the Baroque /, s. 233 – 245
Martin Pavlíček, Diokleciánovy lázně, Sebastiano Serlio a barokní urbanismus ve střední Evropě / The Baths of Diocletian, Sebastiano Serlio and Baroque Town Planning in Central Europe /, s. 247 – 254
Monika Surma-Gawłowska, Komedia dell´arte na ziemiach polskich w XVI i XVII wieku / Commedia dell´Arte in Poland in the 16th and 17th Centuries /, s. 255 – 265
Jiří Kroupa, Architektonická „pratica“, Accademia di San Luca a nový způsob architektonického projektování na Moravě po 1700 / The Architectural „Pratica“, Accademia di San Lucca and the New Mode of Architectural Design in Moravia after the 1700s /, s. 267 – 283
Jerzy Gorzelik, Italianizm w malarstwie i rzeźbie Górnego Śląska w XVIII wieku / Italianism in Painting and Carving of Upper Silesia in the 18th Century /, s. 285 – 295
Jerzy Miziołek, Inspiracje twórczością Rafaela Santi w polskiej kulturze artystycznej / The Fortune of Raphael´s Work in Polish Art and Culture /, s. 297 – 314
Anna Klimkiewicz, Poeci włoskiego renesansu w Polsce / Poets of the Italian Renaissance in Poland /, s. 315 – 322
Piotr Salwa, Literatura włoskiego renesansu w dzisiejszej Polsce / The Literature of the Italian Renaissance in Present-day Poland /, s. 323 – 331

zpět na začátek stránky